Follow - 1. kapitola

Překlad: Jilyan

Grace @OplzlýModrýPtáček

#ŠtěstíJeOplzlýHashtag

Někdy prostě potřebujete přestat mluvit a já bych si právě teď rozhodně měla vzít tu radu k srdci, protože letištní barman mi pohledem sděluje, že žvaním o ničem. Bebe se osvěžuje na záchodě, předtím než vstoupíme do poslední fáze naší cesty, tedy strávit čtyři dny a tři noci v Saint Thomas s dovolením rádia KFLK v Denveru.

Pořád melu pantem, a ačkoli mi nikdo nevěnuje pozornost, nemůžu přestat mluvit a lidé na mě začínají vrhat pohledy. Takových pohledů dostávám hodně. Nemůžu vystát ticho, vytáčí mě k nepříčetnosti. Takže jsem mluvka. Jsem žvanil. Jsem to, co nazývají… společenská. Vypichuji věci, sdílím věci, dodávám věci. Likuji, následuji a komentuji.

Ale ze všeho nejvíc… tweetuji. Jsem tweeter. Žiju pro Twitter. Dopoledne z mé postele zašveholím dobré ráno jako malý modrý ptáček a pak zašveholím zase dobrý večer každou noc.

Byla jsem taková dívka, ještě než sociální média převzaly moc nad světem. Od mého vůbec prvního roku jsem byla jedním z těch motýlků. Ano – vymršťuji svou ruku vzhůru, abych zastavila protesty – můj vůbec první rok. Protože má první narozeninová fotka znázorňuje mě šeptající tajemství do ucha mého velkého bráchy.

A poté co sociální média převzaly svět, jsem to děvče objala. Moje nejka, Bebe, a já máme všechny ty sociální věci jako vědu. Jsme šampionky v tlachání, zastánci brebentění, přívrženci žvanění. Jsme bohyně drbů a tyhle věci nám jsou vlastní. Vynášíme živý optimismus na úplně nový virtuální level. Naším motem je Štěstí je #Hashtag a žijeme život s věděním, že pohádkový příběh je možný, i když je dostupný pouze online.

Stejně, kdo potřebuje realitu? Realita je osiřet ve třinácti. Realita je pěstounská péče a samota. Realita je riskovat zralost kvůli zklamání.

Ale díky bohu za Bebe a její rodinu. Přivítali mě s otevřenou náručí a místo něčeho tragického, stala jsem se plakátovým /vzorovým/ dítětem pro přežití a vyšla z toho nakonec nejenom neporušená, ale lepší než kdy dřív.

Ale zpátky k mé puse – a pro upřesnění k mým prstům, jelikož ty mají na svědomí všechno mé povídání na Twitteru – má to svou vlastní myšlenku.

A ta myšlenka je velmi neřestná.

Ano, mé jméno je Grace Kinsella a jsem nemravný tweeter.

Dokážu přeměnit sto čtyřicet znaků do živoucího sexu. Dokážu provázat slova dohromady takovým způsobem, že vám zvlhnou kalhotky touhou. Vím jak přimět chlapa červenat se, ještě než dojde k hashtagu. Jsem známá pro jadrné sprosťárny.

Ve skutečnosti, já a moje kamarádky máme online skupinu na Facebooku nazvanou Oplzlí Modří Ptáčci. A nejsme jediné. Svět jadrných sprosťáren je vzkvétající, přátelé. Je tu nekonečně mnoho skupin, jako je naše. Jsou tu legie nesmělých holek, které ožívají, když čelí sto čtyřiceti znakové výzvě. A je tu velmi speciální online místo, kde se scházíme, vyzýváme se navzájem, abychom dosáhly nového levelu smexy (smart + sexy = chytré a svůdné) psaní.

Říkám tomuto Twitter seznamu Hříšné nebe. Vymyslela jsem to, jako vážně, jsem zpropadený zakladatel. Takže Hříšné nebe je mé království a já jsem královna.

Tady zastavím, abych se uklonila.

Kromě toho, že je seznam, Hříšné nebe je online soutěž, která se koná na Twitteru každou sobotní noc po celém světě – ano, máme oplzlé tweetery ze všech povolání. Ve dvacet hodin východního času Oplzlýci (FT‘s = Filthy tweeters) ožívají a každá legie postaví své nejlepší a nejzářivější. Dostanete jeden tweet, jeden hashtag a jednu šanci zařádit.

Už nevyhrávám, jednoduše to není fér. Jsem teď soudce. Ale v dobách kdy jsme poprvé tohle dohromady vyvěšovali, mé tweety mě čas od času vzaly do Hříšného nebe. To bylo tenkrát, když jsme mívaly tyhle soutěže každou noc a skupina byla malá. Jen patnáct, nebo dvacet online cizích přátel. Každou soutěž jsme online uvažovaly a střídaly se v rozhodování, kdo bude těžit z naší zrudnutí -přinášející prózy. Někdy dívky vybraly modely nebo rockové hvězdy.

Já jsem vždy měla jen jeden sen a jeho jméno je Vaughn Asher.

Ano, ten Vaughn Asher. Hollywoodská legenda. Začínal v boy bandu 2 Far Out, poté, co se jeho andělský hlas v pubertě změnil, postoupil do Disney sitcomů. Většina dětských herců by potom vybledla, neschopná zvládnout tu přeměnu. Ale Vaughn Asher zdvojnásobil na cvičení – získal titul Nejvíce záviděné tělo v Hollywoodu šestkrát po sobě od Buzz Hollywood magazínu – a ten před náctiletý chci-se-stát se přes noc změnil na srdce-bušící-způsobujícího akčního hrdinu.

Jen myslet na jeho jméno mě nutí vzdychnout. Je tak neskutečně nádherný. Ty rozcuchané tmavé vlasy, díky kterým vypadá, jako by právě vstal z postele. Ty pevné břišáky, ty vás nutí chtít táhnout váš jazyk po celé jejich délce, abyste zjistily, zda chutnají tak dobře, jako vypadají. A ten balíček, chlapče. Nikdy neudělal žádné nahé fotky, takže musím použít svou představivost, ale ta je barvitá. Mám velmi jasnou představu.

Kromě toho, víte, co se říká o mužských palcích, že? No, Vaughn Asher má neuvěřitelné palce. A velké nohy. Ony to říkají taky.

Ano, dělat nemravné věci jeho šest stop a dvou palcovému tělu, byla má myšlenka o Hříšném nebi po skoro tři roky. Řekla jsem o něm všechno představitelné, ale to není pravda. Nikdy mi nedojdou nápady. Je to jako by můj mozek existoval, jen aby skládal sto čtyřiceti znakové věty, které ho donutí zrudnout.

To je moje fantasie. To je můj pohádkový příběh. Vaughn Asher dělající mi věci, které se dají říct jen hashtagem.