pátek 25. prosince 2015

WHI - 1. kapitola

Překlad: Sim




Gage Grendel...
Bylo tu jen několik slov, které ho mohly popsat: sexy, sliny nahánějící a mimo mou ligu. On a jeho skupina byli mimo mou ligu, ale zřejmě ne pro mého otce. Byl jejich manažér a tyhle letní věci pro něj byli nakopávající.
Pamatuju si přesně, jak mi můj táta oznámil turné:
,,Musíš začít balit. Jedeme na turné s FireNine!" řekl během večeře.
Podívala jsem se na něj, zamračila se a přestala se šťouchat ve své bramborové kaši. ,,Chtěl si říct, že ty jedeš na turné. Měla bych radši zůstat doma."
,,Proč? Potřebuješ vypadnout a zažít nějakou zábavu, Elizo."
Osobnost mého táty mě nutila cítit se nudná. Byl odvážný, moderní, mladý v srdci a vše výše uvedené. Když jsem se k němu přestěhovala, vzal mě jako první věc na nákupy. Prakticky se mnou běžel do obchodu, protože když mě viděl, prohlásil, že vypadám hrozně.
Zřejmě neschvaloval mé tepláky a hnědé tričko, které jsem dostala na letním táboře, když mi bylo dvanáct. Přiznávám, že od mých šestnácti to na mě vypadalo trochu male, ale bylo mi to jedno. Bylo mi dvacet jedna a pořád jsem to nosila, kdykoliv jsem mohla, protože to bylo moje oblíbené oblečení. Bylo léto a všude bylo vedro jako v pekle.
,,No tak, medvídku Liz," zaprosil. ,,Bude to sranda. Vím, že jsi znuděná z tohohle domu. Děláš ty samé věci každý den. Jíš. Kreslíš. Maluješ. Spíš. Nejsi unavená z téhe rutiny?"
,,Ani ne."
Jeho hnědé oči si mě prolížely a potom se ušklíbl. ,,Myslím, že vím, co to je." Položil svou vidličku na stůl a zastrčil si jeho perfektně upravené vlasy za ucho. Já a můj táta sme měli stejně přírodní platinovou blond barvu vlasů. Fakt, že moje kůže byla bledší, než list papíru to pro mě nedělalo moc lepší. Jednou mi řekl, že bych mohla klidně patřit k albínům, kdyby moje řasy a obočí byli stejně bledé.
Táta vytáhl obočí. Řadil se mezi ty "hot" typy a já souhlasila. Pečoval o sebe každý den a měl rovné bílé zuby, jeho vlasy, rozdělené na temeni jeho hlavy se mu akorát dotýkaly ramen. Měl přirozeně víc způsobů, než já, což pro mě bylo občas trochu trapné.
,,Co tím myslíš?" zeptala jsem se, když si zkřížil ruce na hrudi.
,,Je to kvůli Gageovi, nemám pravdu?"
Slyšet Gageovo jméno zapříčinilo, že jsem uhnula pohledem. ,,Co s ním?"
,,Všiml jsem si, jak jsi prakticky skoro běžela schovat se do svého pokoje, když on a jeho kapela přišli cvičit. Jsi jako malá holka."
,,Nejsem." Vyplázla jsem jazyk a on se zasmál. ,,Kromě toho, byli tady jenom dvakrát." Malý úsměv se dotkl mých rtů, když jsem se zvedala od stolu, zvedajíc svůj talíř. Vzala jsem i jeho a vydala se do kuchyně. Náš dům byl hezký a celkem jednoduchý. Kuchyně byla vždy čistá. Měli jsme pálené mramorové pulty s šedými a stříbrnými skrvnami, tmavě hnědé skříňky s niklovými knoflíky a ostrůvek uprostřed obklopen šesti barovými židlemi.
Pamatuju si Gage sedícího na jedné z těhle barových židlí a od té doby jsem se jí nedotkla. Je tu něco na jeho působení, co mě nutí cítit se nervózně.
Můj táta vešel do kuchyně, když jsem položila talíře do dřezu. ,,Vážně se mnou nepojedeš, Lizo? Chci tě venku z tohohle domu. Je ti dvacet jedna a trávíš léto zavřená tady. Je čas vypadnout ven a trochu žít, nemyslíš?"
,,Je mi to líto, tati----"
,,Bene," opravil mě. Tohle byla jedna z věci, kterou nemohl vystát. Být nazýván tátou. Nutilo ho to cítit se starý a on byl typ, který se radši cítil jako bratr, než jako otec.
,,Fajn, Bene." Řekla jsem protáčejíc oči a napouštějíc dřez. ,,Nemyslím si, že ject na turné s FireNine by byl dobrý nápad. Je to jen parta kluků v autobuse pijící pivo a dělající bůh ví co dalšího. Tohle není můj typ společnosti."
,,Co přesně je tvůj typ společnosti?" zeptal se, přivřel oči a opřel se o pult.
,,Já jsem svoje vlastní společnost." Pokrčila jsem rameny. Vzala jsem talíře a začala je mýt, když se zasmál.
,,Dobře, udělejme dohodu." Tlesknul rukama. ,,Když ti dám klubovou kartu do obchodu s knihama, koupím nějaké oblečení a možná ti nechám udělat i vlasy, pojedeš se mnou?"
Pokrčila jsem rameny. ,,Líbí se mi ta část s knižním obchodem. Co se týče vlasů a oblečení, to bylo trochu vedle."
,,Dobře, sakra. Můžeš dostat všechny knížky, co chceš. Jenom pojeď, Elizo, prosím. Slibuju, že to bude stát za tvůj čas. Děláme spoustu zastávek během turné a vždycky je tu něco, co se dá dělat. Začíná to tady ve Virginii být nudné a ty to víš."
Musela jsem s ním souhlasit. Nebylo toho moc, co by se dalo v Suffolk dělat, pokud někdo neměl párty, ale párty nebyly zrovna můj šálek kávy.
Zůstávala jsem zavřená doma tak dlouho, že jsem přišla o většinu zábavy jako teenager.
Dokonce i na vysoké jsem buď chodila do třídy nebo se schovávala na koleji. Moje spolubydcí byla pořád pryč, takže jsem jí stova viděla, což byla dobrá věc, protože jsem jí nemohla vystát.
,,Fajn." Povzdychla jsem si, když se na mě upíraly Benovo široké hnědé oči. ,,Pojedu, ale nechci být ve stejném autobuse jako kapela."
,,Oh, zlato, nebudeš!" Slíbil, přesouvajíc se kolem ostrůvku vedle mě. ,,Budeš v odděleném autobuse se mnou. Budeš mít tolik času o samotě, kolik budeš potřebovat. Nenechal bych tě jet autobusem s bandou kluků, jako jsou oni. To je..eh. Sprostý. Ty věci, co tihle kluci dělají. Ugh!"
,,Dobře, dobře." Zachichotala jsem se, zvedajíc ruce ve vzdávajícím se gestu. ,,Půjdu, hlavně proto, že mám ráda jejich hudbu a protože si myslím, že bude dobrý sledovat všechna ta města. Můžu udělat spoustu obrázků nebo tak něco." Pokrčila jsem s povzdechem rameny. ,,Tak proč sakra ne?"
,,Tohle je moje Liza." Políbil mě na čelo a potom si mě vtáhl do náruče. Rychle jsem ho objala a potom se vrátila k mytí talířů. ,,Zejtra půjdeme nakupovat."
,,Super."
O několik sekund později se ovzal zvonek u dveří a Ben usmál, otírajíc si ruce o broskvové knoflíky košile. ,,Výborně. Kluci jsou tady."
Moje obočí vyletělo nahoru, když jsem zírala ven z kuchyně. ,,Kluci?"
,,Ano. FireNine. Zkouší v garáži dnes večer. Do doby, dokud je jejich producent mimo město. Mají novou písničku a já umírám touhou jí slyšet. Výhoda toho být manažér, huh?"
Polkla jsem. ,,Um...jo. Jistě."
Mrkajíc se můj táta vyřítil z kuchyně, vytáhla jsem ruce ze dřezu, usušila je utěrkou a pak se vydala pomalu do své ložnice, zavřela jsem za sebou dveře. Nenáviděla jsem, když udělal nějakou náhodnou věc, zvlášť, když jsem vypadala jako odpad.
Jak jsem vykročila vpřed, klekla jsem si na kolena a vytáhla z pod postele kreslící papíry. Potom jsem si vzala tušku a sedla si ke stolu v rohu pokoje. Hluboké hlasy se ozývaly skrz chodbu a já se snažila soustředit, ale bylo to extrémně obtížné. Nejtěžší část toho všeho bylo slyšet hluboký hlas Gage Grendela. Vibrovalo to skrz mě, skoro mě to lákalo jeho směrem. V jednu chvíli jsem musela bojovat sama se sebou, abych nevstala a nešla si ukrást pohled na něj. Jeho hlas byl totálně neodolatelný.
,,Budu tady hned, jen najdu koupelnu," zavolal Gage. Jeho kroky zněly hlasitěji než normálně a já přestala kreslit, jak se dostával blíž a blíž k mé ložnici. Koupelna byly dveře kousek od mých a mě vyděsilo, jak jednoduše by se tyhle dveře daly splést. Věděla jsem, že to přijde. Věděla jsem, že ON přijde.
Klika mých dveří se pomalu pohnula a pak se začaly otevírat. Ztuhla jsem, ale držela jsem svůj pohled dole a soustředila se na obrázek před sebou. ,,Oh, sakra. Špatný pokoj."
Podívala jsem se přes rameno, přiravujíc se, než jsem se na něj podívala úplně.
Jeho oblečení nebylo ani zdaleka přepichové nebo dokonalé. Jeho ležérní oblečení a chování mu slušelo. Měl na sobě černé conversky Chuck Taylor's, černé tílko, které obepínalo je pevnou horní část těla a uzké tmavě modré džíny. Jeho oříškové oči se smály, ozdobené zelenýma a žlutýma tečkama. Mohla jsem rozpoznat jejich barvu i z takové dálky. Jeho hedvabné, tmavě hnědé vlasy byly rozcuchané, aby vypadaly neupraveně, kroutily se na pár místech a dělali ho ještě víc přitažlivějšího. Rukávy unikátních tetování mu zdobily obě jeho paže - některé byli jen různé klikiháky, několik jmén, dokonce tu měl i verš z BIble a byl napsán kurzívou.
Měl vytetované dokonce i jméno kapely na pravo pod krkem.
,,Vypadáš povědomě," řekl Gage, vytrhujíc mě z obdivu.
,,Pravděpodobně proto, že sme spolu chodili do školy," řekla jsem. Oh, sakra, tady byla moje sarkastická stránka. Byla jsem ráda, že to přešel bez povšimnutí.
,,Vážně?" Povytáhl jedno obočí a já přikývla.
,,Ano, absolvoval si tři roky před tím, než já."
,,Oh. To vysvětluje, proč si tě nepamatuju... Jak se jmenuješ?"
,,Eliza Smith," řekla jsem.
,,Doprdele! Ty jsi Bennyho dcera?"
,,Ano," řekla jsem obranně. Nebyla jsem si jistá, jestli to myslel urážlivě. ,,Samozřejmě, jestli jsem v pokoji v jeho domě..."
,,To je úžasný! Jsi přitažlivější, než jsem si kdy představoval, že bys byla." Jeho tón byl absurdně nonšalantní. ,,Benny o tobě mluví nonstop. Jakto, že jsem tě tu ještě neviděl kolem?"
,,Minuly jsme se, hádám." Pokrčila jsem rameny. Pomalu jsem se otočila a začala znovu kreslit, ale pořád jsem mohla cítit Gage skenující ho mě pohledem přes celý pokoj a mě začalo zajímat, proč sakra ještě neodešel. ,,Koupelna jsou dveře vedle, kdyby tě to zajímalo." Řekla jsem, aniž bych se na něj podívala. Nemohla jsem se na něj podívat. Když bych to udělala, pravděpodobně bych ho zatáhla do svého pokoje a zamkla se tu s ním.
,,Fajn," řekl." Díky Elizo... Vlastně, myslím, že ti budu říkat Ellie. Zní to líp. Sedí to na tebe."
,,Ale to není moje jmé--."
Dveře se rychle zavřely a já byla ráda, protože slyšet Gage říct mé jméno takhle málem způsobilo, že jsem uvnitř roztála a to, že odešel mě zachránilo od toho, abych cítila rozpaky. Ellie? Nikdo mi tak nikdy před tí neříkal.
Bylo to hypnotizující. Gage říkající mé jméno a dokonce dávající mi přezdívku bylo jako vanilková zrmzlina, a přidání jeho hlubokého hlasu bylo mrholení, které to dokončilo a mě úplně pohltilo. Vyvořil zpropadený zmrzlinový pohár s extra horkým fondánem jen při vyslovení mého jména.
Gage byl za slovem úžasný. Byl sexy ale extrémně smrtící k holčičím emocím. Mohl zlomit holčičí srdce a nezajímat se o to. Vždycky to tak byo na střední škole. Jeden den se dal dohromady s nějakou holkou; další den přišla do třídy s rozmazanou řasenkou. To byla jedna věc, co mě znervózňovala ohledně kluků v rockových kapelách. Vypadalo to, jako by byli všichni stejní - všichni měli cíl mít sex a zapomenout na to další den.
Nechtěla jsem být svědkem toho, jak si on nebo ostatní kluci berou nezpočet holek dovnitř jejich autobusu, ale část mě chtěla opravdu vypadnout. Táta měl pravdu o tom, abych začala žít. Chtěla jsem to udělat pro sebe, i když to pro mě bylo něco nového. Bylo na čase se k něčemu odhodlat. Čas se otevřít.
Ben ze mě udělal člověka a vypadalo to, že Gage si všiml. I přes to, že jsem byla jediný dýchající organismus v místnosti, díval se na mě, jako bych byla člověk. Ve škole, když byl kolem, vždycky jsem měla vlasy stažené do koňského ohonu. Nikdy jsem nenosila make-up (pokud by někdo nepočítal balzám na rty jako make-up) a nikdy jsem nenosila nic jinýho, než trička a džíny každý den. Někdy mikinu, když bylo chladno, ale když jsem se přestěhovala k Benovi, donutil mě přestat nosit moje - jak řekl on - ,,příšerné klučičí oblečení." Ujistil se, abych se oblékala působivě. Nikdy mi nedovolil nosit džíny a tričko, pokud jsem nezůstávala doma. Škoda, že jsem začala vypadat hezčí až potom, co Gage absolvoval. Možná by se mě ve škole všiml.
Přestěhovala jsem se k Benovi během druhého semestru, když mi bylo sedmnáct. Byla jsem poznat mezi ostatnímy díky mému vzhledu a drastické Ben-přeměně a to byl divný pocit, takže jsem odmítala všechny, co za mnou přišli. Nebyl dobrý nápad randit s kýmkoliv, když věci začali konečně trochu dávat smysl v mém šíleném životě.
Střední škola se mi zdála příliš mladá na to, abych začínala něco oficiální a stejně tak vysoká - ne, že bych se nedívala. Jen jsem chtěla něco na hraní. Nic vážnýho. Neměla jsem moc času na něco vážnýho. Možná, že tohle byl další důvod, proč jsem vlastně chtěla jet s Benem. Protože jsem chtěla potkat na cestě někoho, kdo měl stejné zájmy, jako já. Někoho, kdo miloval absorbovat pocit kreativity a jen dýchat. Někoho, kdo mohl být volný a zároveň dole při zemi stejně jako já. Někoho, kdo se nestaral o názory ostatních, ale jen o svůj vlastní. Někoho, kdo věděl, jak zažít zábavu, ale přitom zůstával sám sebou.
Čekala jsem toho moc, ale pokud jsem měla s někým začít zábavu, musel stát za to.

6 komentářů:

Děkujeme za komentář! :-)