TD - 18. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Elen

Alexis

"Hooo hooo heee. Hooo hooo heee." Snažila jsem se udržet svůj dech stabilní a řízený tak, abych kontrolovala trýznivou bolest.

"Pojďte, Alexis. Jste otevřená na osm centimetrů. Už to nebude dlouho trvat."

"Bože! Nejsem si jistá, že to zvládnu! "Vykřikla jsem. Už to trvalo devět hodin a Isabella si samozřejmě dávala na čas.

Podívala jsem se na Damiana, který byl o pár centimetrů dál. Přejel si rukama přes vlasy, když přecházel po místnosti. Podíval se na mě a artikuloval "Je mi to líto." Sestra mu řekla, aby ode mě šel pryč, když začal šílet. Musela jsem se tomu zasmát. Nikdy předtím jsem neviděla Damiana takhle ztratit jeho klid.

Ale teď byla bolest příliš intenzivní a smích byl ta poslední věc, na co bych myslela. Vše, co jsem mohla dělat, bylo zaměřit se na své dýchání a sledovat ho jak, nervózně přechází přes místnost, zatímco neustále těká pohledem mezi dvě sestry, lékaře a mě.

Cítila jsem, jak mi kapky potu stékají dolů po tváři, když jsem se snažil kontrolovat svůj dech.

Po tom, co se zdálo jako hodiny nepopsatelné bolesti, sestra nakonec řekla: "Dobře, nyní jste plně otevřená. Vidím hlavičku dítěte a je připravena jít ven, takže budeme potřebovat, abyste opravdu tlačila."

Křičela jsem bolestí, jak jsem cítila, jako kdyby se moje tělo trhalo ve dví. Něco se mi kurva tam dole roztrhne, to je jisté, křičel sarkasticky tichý hlas v zadní části mé mysli.

Damian ke mně přispěchal a já uviděla naprostou paniku a strach na jeho bledé tváři.

"Baby, co mám dělat?" Odhrnul mi několik pramenů vlasů z obličeje. "Řekni mi, co potřebuješ, abych udělal. Udělám cokoliv." Mračil se pokaždé, když jsem křičela, jako kdybych zažívala země-otřásající bolest, kterou jsem opravdu cítila.

"Drž mě za ruku," prosila jsem. "Jen mě kurva drž za ruku a dej mi sílu." Slzy a pot mi stékaly po tváři, jak bolest vyzařovala přes celé mé tělo. Cítila jsem, jak jeho silné ruce sevřely moje a stiskla jsem je, když jsem bojovala přes utrpení.

"Tlačte, Alexis, tlačte!" zařvala sestra.

"Ughhh!"

"Baby, zvládneš to! Jsi nejsilnější člověk, kterého znám! Jsi krásná a už brzy budeme mít krásnou holčičku."

Část mě na něj chtělo křičet, aby byl zticha, aby mi přestal lhát, že jsem právě teď krásná, když jsem byla pravděpodobně nejvíce ohavná příšera, která si nejspíše vykřičí plíce. Svírala jsem mu ruku stále silněji a přála si, aby mohl cítit špetku bolesti, jakou zažívám právě teď já.

"Zmlkni!"

"Do prdele, nelituješ toho, že jsme ti nenechali dát epidurál?"

"Kurva! Nenávidím tě právě teď za to, že ji muž!" Zírala jsem na něj.

Damian se zasmál mé absurditě a část mého já ho nenávidělo o trochu víc. "Baby, právě teď sám sebe taky nenávidím! Kéž bych mohl tu bolest nést za tebe."

"Tlačte!" Zakřičela znovu sestra.

"Co si sakra myslíš, že dělám?!" křičela jsem zpátky na sestru.

"Je mi líto, že je tak divoká!" Řekl Damian k sestře.

Zasmála se. "Ty jsou vždy nejsilnější."

"Vím. To je impozantní remcání!" Damian se zašklebil, když jsem mu sevřela ruku ještě pevněji.

"Uhhh! Ty hajzle! To ty jsi mi to udělal! Já! Těěě! Nenááávidím!" Vykřikla jsem, když jsem znovu ze všech sil zatlačila.

"Vidím hlavu!" Vykřikla sestra. "Tlačte!"

"Můžeš ji vidět?" Zeptala jsem se Damiana, jak jsem se podíval směrem k sestře.

"Ahhh!" Zatlačila jsem ještě jednou.

"Můj Bože. Tohle je do prdele šílené! Alex, zatlač! Ona vyjde! Už to skoro máš za sebou!" Damianova tvář úplně zbledla a ústa měl otevřená, když se na mě díval zpoza sestry.

Naposledy jsem zatlačila, a pak jsem ji uslyšela. Isabellin pláč naplnil místnost a byl to ten nejsladší zvuk, jaký jsem kdy slyšela.

Sledovala jsem, jak Damian přestřihl pupeční šňůru a v úžasu zíral na Isabellu. Sestra mi Isabellu zabalenou do plenky jemně umístila do náručí.

"Maminko, pozdravte svoji sladkou holčičku."

"Je krásná," zasmála jsem se a slzy mi tekly po tváři. Podívala jsem se na Damiana, který se na mě rozzářil.

"Stejně jako její matka," zašeptal.

Oba jsme se podívali na Isabellu, když zafňukala a fascinovaně se na nás dívala.

Damian se sklonil a políbil Isabellu jemně na čelo, než políbil na čelo mě. "Alex, baby. Já jsem jí udělal. My jsme vytvořili tuto krásnou malou věc."

A pak jsem uviděla Damiana poprvé plakat.