TB - 5. kapitola

Překlad: Sinnel
Kor.: Jitka

Neil Elwood mě líbal a bylo to stejně úžasné jako v mých vzpomínkách. Jeho měkké rty mě jemně

škádlily. Jeho jazyk škádlil můj, lehce mi jím přejel přes špičky zubů. Pažemi mě držel kolem

ramen a konečky roztažených prstů se dotýkal mých zad. Přitiskl mě těsně k hrudi. Rukama jsem

sevřela klopy jeho černého vlněného kabátu a držela se ho. Na nic jiného jsem se nezmohla. Bylo

to, jako by ze sebe vylučoval jakýsi feromon, díky kterému mi přestává fungovat centrální nervový

systém. Stát rovně bez jeho pomoci bych nezvládla. Možná k tomu napomáhal i fakt, že to už bylo

tak dávno, co jsem se s někým líbala, že jsem téměř zapomněla, jak se to dělá. Oddálila jsem se od

něho ústy a s hlubokým nádechem jsem vdechovala jeho vůni se slabou stopou kolínské a dřevité

vůně whisky.

Díky tomu mi to došlo. "Ty jsi pil?"

"Jo, docela dost," rozpačitě připustil. "Jinak bych nenašel odvahu, abych sem přišel."

"A až budeš mít kocovinu, budeš toho pravděpodobně litovat." Opřela jsem se mu rukama o

hrudník a donutila ho, aby o krok poodstoupil. "Připadám si, jako bych byla v romantickém filmu,

jehož scénář se během posledních dvaačtyřiceti hodin změnil a já nevím, co mám dělat."

Zdálo se, že jeho opilá upřímnost byla nakažlivá. A díky bohu za to, protože bych se mohla snadno

ztratit v jeho touhách, bez ohledu na důsledky. Po tom všem je pro mě Neil teď velmi nebezpečný

muž.

Vypadal sklíčeně. "Máš pravdu. Neměl bych... Nejsem si jistý tím, že bychom se měli přestat vídat.

A velmi rád bych zjistil, jestli mezi námi ještě něco je."

"Myslím si, že to je zřejmé, že mezi námi stále něco je." Teď už to nemělo smysl popírat. "Ale

nejsem si jistá, že by to mohlo fungovat."

"Nehledám vážný vztah," pokračoval a přitom se na mě ostražitě díval. Zajímalo by mě, jestli ví,

jak mi ubližuje tím, že neopětuje moji skrývanou lásku k němu.

Chci s ním skočit do postele, hned teď. Bože, proč právě teď myslím na postel. Ne, žádné vážné

vztahy, to je to, o čem se teď bavíme. Musím se soustředit. Teď nemůžu myslet na hlouposti.

"Nehledám vážný vztah. Alespoň ne teď. Ne v tuto chvíli." Neřekla jsem to jen proto, abych ho

dostala, chodit s přítelem je teď na mém seznamu priorit hodně nízko. "Před dvěma lety jsem

absolvovala vysokou školu a teď se mi podařilo získat kontrolu nad vlastním životem. Nejsem

připravena sdílet svůj život s někým dalším."

Usmál se... s obdivem? Ne, nemyslím, že to by se to dalo nazvat obdiv, spíš ocenění upřímnosti.

"To zní fér. Ale jak jsi dneska navrhla, můžeme se nezávazně vídat." Jak je možné, že to znělo tak

rozumně a inteligentně, když je cítit alkoholem? Možná má na to vliv jeho přízvuk. Klidně by sem

mohl nakráčet s prohlášením, že Porteras mění svoje zaměření a stane se magazínem o autech a

přesto bych mu jeho vizi ocenila, protože by to znělo noblesně a kultivovaně.

Bože, kéž by někdy mohl být obyčejným Američanem.

Pokrčila jsem rameny. "O tom jsem mluvila před tím, než jsi mi nabídl tu pozici. Ráda bych té

nabídky využila, a to poslední, co při tom potřebuju je, aby lidé začali mluvit o tom, že mi byla

nabídnuta jen proto, že spím se svým šéfem."

V případě, že bychom byli indiskrétní, byl by to problém. Počítáš, že se o naše milostné aktivity

podělíš s celou kanceláří?" Zvedl obočí.

"Ne, samozřejmě že ne." Zkusila jsem si to představit, co by...Oh, v pohodě. Odkašlala jsem si.

"Občas probírám své soukromé záležitosti s jedním svým kolegou."

"To je ten důvod, proč jsem tady." Ukázal na pohovku. "Myslíš, že bychom -"

"Jo, promiň." Rukou jsem si přejela přes obličej, ale rozpaky se mi tím nepodařilo skrýt.

"Omlouvám se, nejsem moc dobrá hostitelka."

"Naopak, úžasně se s tebou bavím." Posadil se na pohovku a zamračil se, když zvedl obvaz, který

Holly používá jako popelník pro zbytky marihuany. Do něho byl pevně zabořen jeden velký kus

nedopalku. Popadla jsem ho a v panice přes rameno odhodila. S rachotem dopadl na podlahu

kuchyňky.

"Je to mojí spolubydlící," rychle jsem vysvětlovala. "Nikdy bych -"

"Klid, nepřišel jsem dělat domovní prohlídku a hledat drogy." Rukou mi naznačil, abych si sedla

vedle něj, ale to jsem nedokázala. Sedla jsem si na opěradlo křesla, abych se dostala z dosahu jeho

sexuální přitažlivosti.

Snaží se mě škádlit? I kdybych byla ve Finsku, moje ženské partie by si užívaly při vzpomínkách na

něj. Už jen to, že řekl "naše intimní aktivity" vystřelilo můj puls k nebeským výšinám.

"Promiň, dost jsi mě tím šokoval." Proč jsem to řekla zrovna takhle? Možná bych se měla vyjádřit

líp. "Víš, rozdílný věk a tak." Celá další vysvětlování mi přišlo ještě trapnější. Ale chtěla jsem to

vědět.

"Ano, šíleně šokoval," souhlasil s úšklebkem. "Vzhledem to tomu, že mládež začala být spojována s

rekreačními drogami teprve před pěti lety, nikdy jsem je nepoužíval."

V obličeji se mi objevil rozpačitý výraz. "Přišel jsi sem, jen aby ses se mnou hádal?"

Výraz jeho obličeje se změnil, jako by ho moje slova bolela. "Myslím, že je to zřejmé. Stále mě

přitahuješ. Myslím na tebe každý den. Možná, že už jsem ti to jednou řekl, ale musím to zopakovat.

Kdybych ti nesebral tu letenku - a ještě se musím omluvit, protože mě to hrozně mrzí- pak by -"

"Promiň," přerušila jsem ho. Náhlá změna jeho nálady spíš než s alkoholem, měla spojitost se mnou

a mně to lichotilo a trochu i ohromilo. Ale i tak jsem si vzpomněla na něco, co před tím říkal. "Říkal

jsi, že jsi byl s kolegou a proto jsi sem přišel?"

"Rudy," přiznal. "Vím, že s tebou pracuje, ale už dlouho je mým nejlepším kamarádem. Možná, že

se to kamarádství trochu změní, když teď pracuje pro mojí společnost... ale potřeboval jsem se

někomu vypovídat. On je jediná osoba, která ví o tom, jak jsme se spolu seznámili. Taky je jediným

člověkem v New Yorku, kterému věřím a mohu s ním mluvit o svém soukromí. Když tenkrát

probíhal boj o opatrovnictví, ztratil jsem většinu přátel."

Zamračila jsem se. "Myslím, žes říkal, že tvojí dceři je dvacet čtyři."

"Vztahy se známými." Smutně se usmál. "Známí, doopravdy. V práci trávím hodně času. S většinou

jsem se seznámil díky Elizabeth a její prací pro charitu."

"Aha." Doopravdy jsem nechtěla probírat jeho rozvod, stejně jako jsem nechtěla přemýšlet o tom,

jak je v tomhle městě osamělý. Vzpomněla jsem si na první dva týdny na Newyorské univerzitě, jak

mi bylo hrozně, cítila jsem se sama, než jsem potkala Holly a začaly jsme spolu bydlet.

Nechtěla jsem díky tomu cítit k Neilovi sympatie, protože by to byla jen další výmluva pro to,

abychom se spolu vídali ze špatných důvodů. Pokud už by k tomu mělo dojít, mělo by to být

správně.

Zhluboka jsem se nadechla a důkladně zvážila svoji odpověď. "Nevím, jak se mám postavit k tomu,

cos řekl... žes to probíral s Rudym. Taky s ním pracuju. Ale pokud mu věříš, že to udrží v tajnosti,

dobře. Myslím, že při tom toho můžeš ztratit víc než já.

Neil potřásl hlavou. "Probíhá to úplně jinak, než jsem čekal."

"Očekával jsi, že se tady ukážeš a vrhneme se na to?" Ta slova vyjadřovala všechno napětí, které

jsem cítila.

"Můžeš mi vyčítat, že jsem to zkusil?" Napůl se usmál a já cítila, jak se napětí rozpouští. "Měl bych

jít. Ta návštěva nebyla vhodná."

Sledovala jsem, jak vstal a zamířil ke dveřím. Hrudník se mi sevřel.

Dobře, takže o naše malé špinavé tajemství z doby před šesti lety se podělil s Rudym. Já jsem to

přece řekla Holly. A ta občas pracovala pro časopis. Možná to není to samé na stupnici

nerozvážností, ale pokud je na tom podobně jako já, taky potřeboval někoho, komu by se vypovídal.

Navíc nehledá vážný vztah. Miluju sex a najít někoho, s kým ho chci provozovat, někoho, s kým je

to úžasné a kdo mě přitom nechce nutit k závazkům, je ve městě s osmi miliony lidí neuvěřitelně

těžké. Zvlášť pokud každého dostupného muže srovnávám s Neilem Elwoodem, mužem který

nastavil opravdu laťku hodně vysoko.

Díky němu vím přesně, co chci. A Neil je ten, koho skutečně chci.

"Počkej," řekla jsem.

Zastavil se se zmateným výrazem v obličeji.

"Pokud souhlasíš s tím, že si užijeme trochu mimopracovní zábavy a není to pro tebe jen nějaký

podivný druh mužského sexuálního lovu, kolik asistentek se ti podaří dostat do postele..." Odmlčela

jsem se. Zase jsem začala říkat něco jiného, než co chci. Nadechla jsem se nosem a po zádech mi

přejel mráz. "Tak fajn. Souhlasím, že se budeme příležitostně vídat."

"Když říkáš vídat..." opatrně začal.

"Myslím užívat si sexu. Jako přátelé, nezávazně." Nikdy by mě nenapadlo, že se budu obávat toho,

aby si o mně někdo nepomyslel, že jsem coura, když navrhnu tuhle možnost. Bylo to zvláštní, ale

cítila jsem, že mu můžu věřit, že ke mně bude upřímný a nebude mě soudit dvojím metrem, jak to

dělají někteří lidé, kteří mají blbé kecy. Možná by mohly vztahy začínat tím, že si užijete sex s

člověkem, o kterém si myslíte, že už ho nikdy neuvidíte.

"A dneska v noci k ničemu nedojde," řekla jsem pevně. Abych to vyslovila, musela jsem sebrat

veškeré své sebeovládání. Tolik let jsem snila jen a jen o něm a on teď stojí hned vedle mě, zcela

ochotný se mnou zrealizovat všechny nestydaté věci, o kterých jsem snila. Nicméně já se držím

pevné zásady: žádný sex s opilci.

Jeho rty rozvlnil pomalý smyslný úsměv, z něhož mi naskočila husí kůže. "Je mi to jasné. Vydrželi

jsme na to čekat šest let, takže dalších... dvacet čtyři hodin už na tom nic nezmění."

"Dvacet čtyři hodin?" zopakovala jsem a srdce jsem cítila až v krku. Složila jsem si ruce na prsou,

vědoma si toho, jak se mi nalité bradavky vzpínají proti svetru."

"Dvacet dva?" přistoupil ke mně s poťouchlým úsměvem na rtech a hrdě se na mě podíval přes svůj

rovný, klasicky krásný nos. Nedotkl se mně, ale stál u mě tak blízko, že jsem na sobě cítila rukávy

jeho kabátu. Mezi námi pulzovala čistá sexuální energie. Pokud by otevřel náruč nebo jakýkoli jiný

náznak toho, že mě chce obejmout, s radostí bych se k němu přitulila bez ohledu na svoje pravidlo

ohledně opilců. Ale neudělal to. Jen se na mě zamyšleně díval, očima sledoval moje rysy, jako by

luštil složitou hádanku.

"Myslím, že těch šest let, během kterých jsem tě nepřestal chtít, je dost dlouhá doba, Sophie."

Chtěl mě celých šest let. Chtěl mě, stejně jako jsem chtěla já jeho. Byl to zvláštní pocit z kombinace

napětí a úlevy. Existuje tisíc důvodů, proč ho nenechat, aby mě přitiskl ke zdi a oblečenou mě ojel,

ale žádný z nich mě teď nenapadal.

Jazykem jsem si olízla rty a podívala se na něj. Oční kontakt se mi s ním udržoval snáz, když jsem

rezervovaná a sarkastická. "No, takže pokud je to vše... nabídla bych ti něco k pití, ale myslím, žes

toho už dneska vypil až dost."

"Ne, díky, dole na mě čeká řidič." Sklonil se ke mně a jeho rty byly jen zlomek milimetru od mých.

"Uvidíme se zítra a domluvíme se na dalším."

Příliš krátce mě políbil a odešel.

Zůstala jsem stát u dveří a přemýšlela o tom, co přesně se odehrálo. Teď to vypadalo, že celých šest

let stejně jako doufal, že se potkáme. Zároveň jsem souhlasila s tím, že se svým šéfem znovu

navážu intimní poměr.

Dveře u Hollyiny ložnice se pootevřely. "Je čistý vzduch?"

"Netuším." Se ztuhlýma nohama jsem došla k pohovce a svalila se na ní. Prsty jsem si pomalu

přejela po spodním rtu. Stále jsem cítila, jeho dotyk a celým tělem mi probíhalo brnění. Kalhotky

jsem měla mokré vzrušením.

"Nezlob se, že jsem nakoukla." Vešla do obýváku. "Podle mě vypadá jako normální... člověk."

Pokrčila rameny.

"OK, je zcela zřejmé, že byste to měli zkusit, protože on je úžasný." Téměř nikdy jsme se s Holly

neshodli na názoru na to, jaký je muž, a to hlavně proto, že Holly se líbí týpci, kteří vypadají, jak z

Disney Channelu.

"Jo, myslím, že by to mohlo jít. Pokud jste teda vyřešily ty problémy s věkem." Pokrčila rameny.

Tuším, že to jsme odsunuli stranou. "I kdyby měl po celém těle jizvy od popálenin, bylo by mi to

jedno. Prostě... něco mě na něm přitahuje."

"Jasně, ty věci se spankinkem (naplácání na zadek)." Hollyiny oči se leskly lascivním nadšením.

"Co si myslíš, že s tebou udělá tentokrát?"

"Pokud na to nepřestanu myslet, tak dneska v noci neusnu." Stejně to tak pravděpodobně dopadne.

Jak mám přežít noc a celý zítřek, když vím, že si zopakuji nejodvážnější noc svého života?

"Bože, doufám, že mám v zásobě náhradní baterky.

* * * *

Probudila jsem se těsně před zazvoněním budíku. Ještě nikdy jsem se do práce tak netěšila. Ani ten

první den. Ani tenkrát, když loni přijela Madonna a šla s Gabriellou na oběd.

Napadlo mě, jestli by Neil ocenil, že na mém hodnotovém žebříčku stojí výš než Madona. Ze

zapištěním jsem si zabořila obličej do polštáře. Věděla jsem, že sama nad sebou musím získat

kontrolu. Nemůžu celý den strávit tak, že budu vzdychat nad tím, že si vyjdu s Neilem. Svoji práci

musím nadále odvádět ve špičkové kvalitě. Nemůžu se pár dní po tom, co mám nového

zaměstnavatele, na všechno vykašlat.

Ranní cesta do práce byla jako vždycky únavná. Když jsem dorazila ke svému stolu, podívala jsem

se na hodinky, a ještě než dorazil Neil, jsem se snažila dostat pod kontrolu svoje hormony, které

byly stále ještě ve stavu maximální pohotovosti.

Dorazil do kanceláře o půl deváté, pozdravil mě a podal mi kabát. Díky vědomí, že se spolu brzy

vyspíme, došlo mezi námi ke zmírnění rozpaků a byli jsme schopni pracovat jako dvě normální

lidské bytosti. Dvě normální, neuvěřitelně nadržené lidské bytosti. Jsem přesvědčena, že mohu

mluvit za nás oba, protože když mi podával svůj kabát, jeho ruka na okamžik zabrousila na můj

kříž, když jsem se otočila, cítila jsem, jak očima sleduje můj zadek.

"Tohle nemůžeš dělat," připomněla jsem mu. "Všichni by to brzy zpozorovali. A také je to uvedeno

v příručce zaměstnanců pod pojmem sexuální obtěžování. Kromě toho jsou tam také zmíněna slova

nulová tolerance."

"Projdeme si jednotlivé body," řekl suše. Dopoledne sem přijde šest lidí, abychom vyřešili boty."

"Káva a voda pro šest. Žádný problém." Samozřejmě, už jsem věděla o tom, že je připravována

schůzka ohledně bot, ale nemusím mu to říkat, že? Než nastoupím na místo editorky pro kosmetiku,

chci, aby si myslel, že jsem schopna zařídit zázraky. Jak jsem zjistila už ve škole, je vhodné nechat

si některé informace pro sebe.

"Potřebujete, abych se zúčastnila a zajistila zápis?"

"Ano, prosím. Jo, a než zapomenu..." Neil si na stůl položil černý kufřík a otevřel ho. Vyndal z něj

iPad ukrytý v elegantním černém pouzdře a položil ho přede mě. "Otevři si poznámkový blok. Jsou

v něm instrukce. K tomu budeš potřebovat ještě tohle." Oči se mně rozšířily údivem, když z

peněženky vyndal štíhlou kartu. Držel ji dvěma prsty a podával mi ji. "Jméno hotelu a číslo pokoje

jsou uvedeny v dokumentu. Vyhovuje ti dnešní večer?"

Vím, že si všiml, že se mi třásla ruka, když jsem si od něj brala hotelovou vstupní kartu. Zacukaly

mu koutky úst. Poznal, že umírám touhou po něm. Podle toho, jak nemilosrdně efektivně zařídil

naši "schůzku," jsem tušila, že je na tom podobně.

Rukou jsem si podržela kartu a s předstíraným nezájmem jsem si pomalu zastrčila výstřihu své

černé hedvábné košile. Věděla jsem, že pod ní mohl zahlédnout obrys černé krajkové podprsenky a

tak jsem si dala načas, než jsem tam kartu pomalu upevnila.

Zakuckal se a potřásl hlavou.

Teprve poté, co se za ním bezpečně zavřely dveře jeho kanceláře, jsem se odvážila zvednout kryt

tabletu a zapnout ho. Na ploše jsem viděla uvedený soubor a otevřela ho. Očima jsem při tom

nervózně těkala k jeho dveřím. Text s pokyny byl jednoduchý a byl vytvořen pro mě.

Sophie,

ten klíč je z hotelu W na Lexington Ave. Setkáme se v apartmá "Wow".

Neil.

"Wow" apartmá? Odolala jsem pokušení vyhledat si ho v Googlu a vrhla jsem se do práce. Doufala

jsem, že jeho instrukce budou trochu přesnější. Nějaký nástin, co od té noci očekává, co se mnou

bude chtít zažít... cokoli. To, že mi odepřel i tu nejmenší nápovědu toho, jaké potěšení zažijeme, mě

rozrušilo. Byl to pravděpodobně jeho záměr. Možná si o mně myslí, že jsem stále ta naivní

vysokoškolská studentka, ale byla jsem si jistá, že se mi podaří vrátit mu to.

Dostala jsem hříšný nápad podpořený tím, že si vzpomínám, co mi šeptal do ucha, zatímco jsem

rukama bloudila po jeho těle. Před šesti lety bylo v našem hotelovém pokoji zrcadlo, já jsem seděla

na okraji postele a oba jsme se do něj dívali, když svými prsty kroužil kolem mého klitorisu. Zrudla

jsem, když jsem si vzpomněla na jeho penis, jak se zvětšoval, zvuky mé rozkoše, když ho rukama

do mě naváděl, jak jsem lapala po dechu a svíjela se u toho.

"Podívej, jak jsi krásná,"zašeptal mi do vlasů, když se naše pohledy v zrcadle setkaly. "Nikdy se

nestyď za to, že si to užíváš. Nestyď se za to, co se stane."

Ta představa mojí vlastní vášně a toho, jak mě hladově pozoroval, a pak použil svoji ruku, aby se

taky udělal, byl navždy vrytý do mého mozku.

Jo, s tím bych mohla pracovat.

Čas v práci ubíhal šíleně pomalu. Byla jsem si jistá, že je to způsobeno tím, že nedokážu myslet na

nic jiného než na jeho penis. Přežila jsem schůzku ohledně bot, kdy v podstatě někdo Neilovi

předváděl různé boty, a když se objevily ty od Manola, Rudy se tvářil, jak v extázi. Rudy miloval

styl, kdy obuv měla plnou patu a červeno černou barevnou kombinaci. Když Neil podotkl, že

vypadají jako boty pro klauna, vypadalo to, že po sobě vyjedou. Nakonec to Neil ukončil, když

vybral podobné kousky, jako byly v minulé sezóně a Rudy mu to schválil. Myslím, že Rudyho

překvapilo, jak je Neil v oboru módy zběhlý.

Když to tak vezmu, jeho společnost vlastnila i módní časopis pro muže, nevím, sice do jaké míry se

podílel na jeho chodu, ale vypadá to, že je schopný plně zastat Gabriellinu roli v Porteras.

Bylo překvapivě snadné soustředit se na jednání a nenechat se unášet myšlenkami na sex. Dobře, ne

tak docela. Pohled na to, jak Neilovy velké ruce zkoumaly jemné ženské boty, mě vzrušoval.

Představovala jsem si při tom, jak stejným způsobem přejíždí po mých chodidlech, jeho ruce pak

stoupají vzhůru po lýtkách, zajíždí pod sukni… ale snažila jsem se víc než na svoje libido soustředit

na schůzku, takže jsem fantazírování omezila na minimum.

V práci vypadal Neil jako úplně jiný člověk, než jsem očekávala. Měl velmi vyvinutý vkus pro

design, ale ještě lepší byl v rozhovorech s fashion týmy, když mu prezentovali každý kus a

vysvětlovali, jaké by mohly nastat problémy. Kladl otázky, občas mi nadiktoval nějakou

připomínku, a když schůzka skončila, uvědomila jsem si, že jsem nepocítila obvyklou žaludeční

nevolnost, kterou mě pravidelně doprovázela, když vedla Gabriella porady. Při práci s ní jsem měla

příležitost se toho hodně naučit, ale je těžké, učit se od někoho, kdo neustále sleduje vaše chování a

vy se snažíte udržet nicneříkající výraz obličeje, protože vždycky řeknete nebo uděláte něco, co je

podle ní špatně.

Po schůzce, zatímco šel Neil na oběd, jsem poslala rychlou zprávu Holly. S Neilem se sejdu po

práci. Přijdu pozdě. Neboj se o mě.

Bleskově odpověděla: Oooooo jé. Užij si to.

Mezitím, co jsem jí psala peprnou odpověď, přišla mi další zpráva, tentokrát od Jakea: Večer se

chystáme sejít s několika přáteli. Svobodní muži, chtěla bys přijít?

Ah, Jake. Navzdory nastavené podnikové politiky zákazu sexuálního harašení v práci se stále snaží

každému pomoci zrealizovat romantické představy. Když chtěl vědět, jaký má vybrat vibrátor pro

svoji přítelkyni, Amandu, přišel za mnou. Když jsem netušila, proč se mi s mým bývalým, poněkud

upjatým sexuálním partnerem nedaří dosáhnout vyvrcholení, Jake mi nakreslil množství diagramů,

ve kterých byly na pozadí, umístěny vyříznuté fotky jako důkaz. Někdy je prostě úžasné mít

platonický vztah s mužem. Jindy, třeba jako dnes, mě požádá, abych si s ním a jeho přítelkyní vyšla,

aby mě mohl s někým seznámit. Vlastně od chvíle, kdy začal vážně chodit s Amandou, mě chce

najít pana "Pravého". Jsem si jistá, že už naplánoval dvojitou svatbu, kdy jedinou nedořešenou věcí

je, kdo bude Sophiin manžel. Povzdechla jsem si a vytočila jeho číslo.

"Jake." Vždycky odpovídá takhle, i když jsem mu už mnohokrát říkala, jak to zní divně.

"Ahoj, k tomu dnešnímu večeru. Už mám domluvenou erotickou schůzku s chlápkem v hotelovém

pokoji." Trochu jsem přeháněla v naději, že z toho pochopí, že právě teď nehledám vysněného

prince.

"A kvůli tomu si necháš ujít možnost potkat muže, který by mohl být ztělesněním tvých snů?" V

telefonu byla slyšet frustrace v jeho hlase. "Jsi si jistá, že tě to nezajímá?" Jedním z nich je

Kennedy."

"No, to skutečně stojí za zvážení," odfrkla jsem si. "Vždycky jsem chtěla umřít ve svých třiceti za

záhadných okolností."

"Teď to zní, jako když se snažíš za záhadných okolností umřít ve svých dvaceti," pokáral mě Jake.

"Ten chlápek... není to nikdo neznámý, že ne? Nebudeš zavražděna v hotelovém pokoji?"

"Ne, je to někdo, komu věřím." Pokud bych to nechala na Jakovi, můj milostný život by zasadil do

episody seriálu Dexter. Ne, že bych si nevážila toho, že se o mě bojí. Právě teď si ale přeju, aby lidi,

kteří se o mě bojí, mi věřili, že používám mozek.

"Dobře, užij si to." Rezignace v jeho hlase mi dala jasně najevo, že bude sledovat zprávy a hledat v

nich můj obličej.

"Ty taky. A pokud uslyšíš o hrůzostrašné vraždě v hotelu W, neváhej nad mým znetvořeným tělem

prohlásit: Já ti to říkal."

Potom, co jsme zavěsili, jsem si v duchu prošla seznam, co potřebuji zařídit předtím, než z práce

vyrazím do hotelu. Poslala jsem Holly textovku a požádala ji, aby mi připravila moje nové černé

šaty s hlubokým výstřihem do V a rukávy ve stylu kimona. Jsou sotva tak dlouhé, aby mi zakryly

zadek, ale to protože pro dnešek to nebyl hlavní cíl, neřešila jsem to.

V šest hodin jsem zaklepala na dveře Neilovy kanceláře. "Tady Sophie."

"Pojď dál," ozvalo se a mě se ulevilo, když jsem zjistila, že je uvnitř sám.

"Budeš ode mě dneska ještě něco potřebovat?"

Usmál se, ale vypadal unaveně. Měla jsem z toho divný pocit, že to pro plány na večer nevěstí nic

dobrého. Rukávy, které měl před den vyhrnuté, byly už zase zapnuté kolem zápěstí a lokty se měl

opřené o stůl, na kterém byly rozprostřeny lesklé fotografie. Roztržitě se podíval na hodinky. Skoro

jsem měla strach, že večerní schůzku zruší, ale pak se na mě podíval a v jeho pohledu byla zřetelně

vidět intenzivní vášeň. "Ne, jsem si jistý, že už si vystačím sám, zejména pokud máš někde...

domluveno něco zajímavého."

"Ano," odkašlala jsem si. "A co by to mělo být zajímavého?"

"No, myslím, že se najdu způsob, jak se zabavit." Jeho tváří se rozlil líný smyslný úsměv.

Pousmála jsem se, zamířila ke dveřím a dodala. "V tom případě myslím, že se uvidíme zítra."

"V to doufám." Vypadalo to, že se na to těší minimálně stejně, jako si užívá naše slovní hříčky. "Už

jdi. Měl bych dorazit kolem osmé."

Zastavila jsem se, jazykem přejela přes přední zuby, jako bych naznačovala, že chci říct něco

jiného. Ale teď bylo lepší odejít. Vzala jsem si vak s šaty, který mi Holly poslala, přehodila přes

sebe kabát a zamířila k hotelu W.