Kor.: Majuš
V průběhu následujícího měsíce vídala Bethany Dawsona častěji a častěji.
Byly spolu tak moc, jak jen ve škole mohly být„Jak se mu podařilo
podvádět, aby mohl odejít po čtvrté vyučovací hodině-co dělal soustavně-a
překvapit ji.
Šarm?
Sakra, on potřeboval lahev téhle věci. Ve dnech, kdy spolu
obědvali, ji bral do Mom and Pop diner dole v ulici.
Nebyly tam žádný zážitky blízké smrti na parkovišti a žádné
úžasné výkony Dawsonovi rychlosti. Žádné zářící zorničky.
Znělo to teď šíleně, a i když se chtěla smát, vždycky když se
dotkli, byl tam elektrický šok, který mezi nimi přejel.
V poslední době to bylo víc než jen to.
Počáteční statický náboj zmizel, bylo to jako kdyby jeho kůže… hučela
nebo vibrovala.
Byla to ta nejpodivnější zatracená věc. Přecházela sem a tam,
vyšlapávala cestu v podlaze.
Normálně, by nikdy nevyšilovala takhle kvůli klukovi.
Ale bylo na něm něco…
Byl stálý stín v jejích myšlenkách. Mluvili každý den, mezi
třídami, na obědě, po telefonu do noci a i přesto, že o něm věděla hodně, bylo
toho hodně, co nevěděla.
Jako, že nevěděla o jeho rodičích, velmi málo o jeho sourozencích
a měla podezření, že je nějak spříznění s jedním z učitelů ve škole, protože ho
vždycky s tím chlapem viděla. Prostě přemýšlela nad zevnějškem Dawsona.
Věděla, co má rád a co nemá rád a znala jeho lásku k turistice a
trávení času venku.
Zjistila, že je oba rozesmějí hloupé vtipy a že není velký
fanoušek televize.
Ale opravdové věci?
Jeho minulost?
Ne. Podívala se na postel, dívala se dolů na spícího Phillipa.
Chtěl se podívat na její malbu po škole a usnul na její posteli.
Teď byl stočený do klubíčka jako malá fazolka, s palcem v puse,
jeho andělská tvář, klidná. Záblesk bílého světla střelil přes obrazovku jejího
notebooku, když se spořič obrazovky zapnul.
Byl to pohyblivý obraz padajících hvězd. Posadila se vedle svého
bratra a zírala na obrazovku.
Bílá byla intenzivní, pohlcující.
Stejně jako byly zorničky Dawsona.
Ale viděla to, že jo?
Stresem vyvolaná reakce téměř naražením tváře na ledový chodník.
Nebylo tady žádné logické vysvětlení, co viděla později.
Ne, že by na tom opravdu záleželo.
Mohl by být lama v přestrojení, a ona by byla stále… fascinována,
ním. Propadla Dawsonovi navzdory skutečnosti, že věděla, že jsou tam věci,
které před ní skrývá.
Těžce propadla.
Ale on nebyl jediný, kdo se drží zpátky.
Pokud k sobě byla Bethany upřímná, což byla-musela si přiznat, že
i ona byla taky brzda.
Překulila se na bok a popadla telefon.
Mistrovský plán se jí v duchu tvořil, když poslala Dawsonovi
rychlou sms a pozvala ho do svého domu v sobotu.
Jeho odpověď byla okamžitá.
V kolik?
Teď jen potřebovala tuhle novinku říct svým rodičům.

děkuju za kapitolu.
OdpovědětVymazatVdaka
OdpovědětVymazatĎakujem 😊
OdpovědětVymazat