SH - 27. kapitola

Překlad: Marta

Romeo ani jednou nepromluvil, když jsme jeli do hotelu a byla jsem zoufalá z toho, aby něco řekl…cokoliv. Očekávala jsem, že na mě bude křičet, bude se zlobit, bude smutný, ale ticho, v kterém setrvával, bylo pomalé a bolestné mučení.

Po neuvěřitelně napjaté jízdě ve výtahu, jsme vstoupili do velkého, luxusního pokoje, kterému dominovala obrovská postel s nebesy s bílými pokrývkami.

Kůže na temeni mě bodala. Cítila jsem Romea vznášejícího se mi za zády, pot ze hry stále lpěl na jeho kůži, když mi prstem cestoval křivkou páteře od shora dolů. Odešli jsme tak rychle, že se ani neobtěžoval převléknout se z dresu a to ho dělalo tak robustním a drsným a dělalo to napětí mezi námi ještě horší. Odstranil mi vlasy z ramene a olízl mi křivku vystavené kůže.

Téměř mě to spálilo.

Romeovo ruce uvolnily zavazování za krkem, což způsobilo, že mé bílé šaty spadly na zem. Má prsa byla vystavená, takže mi zůstaly na těle jen krajkové nohavičkové kalhotky.

Známý mátový dech se hnal po mé horké kůži, když jsem spočinula hlavou na Romeovo rameni a jeho prsty mi sjížděli dolů po paži, proplétajíc naše ruce, pomalu je zvedajíc jednu po druhé a dávajíc si je za jeho krk.

Naklonila jsem hlavu směrem k jeho rtům. Švihl jazykem ven, lízajíc mě podél lícní kosti. Zasténala jsem a zavřela oči.

Romeovo ústa se znova otevřela proti mým a škádlil mě, jemně mě prohledával jazykem. Jeho mozolnaté ruce klouzaly kolem mých žeber a uchopil má prsa, když mi uniklo zasyčení.

„Nikdy ode mě znova neutečeš, že ne, Shakespearová?“ držel v dlaních má prsa silněji. „Že ne!“ vyštěkl.

„Ne, nikdy,“ vykřikla jsem, jak jsem prohýbala záda proti jeho hrudi.

Romeo změnil jeho mučení na uklidňující masáž a okusoval mi ušní lalůček. „Chyběla jsi mi. Nelíbila se mi myšlenka, že by ses nikdy nevrátila. Slíbil jsem si, že když se vrátíš, ujistím se, že to bude napořád.“  Milovala jsem, jak přešel z ovládání v něžného během mrknutí oka.

Jeho ruce sjížděli dolů k mým kalhotkám, vklouzl pod ně a přímo do mého vzrušení. Prudce nasál.

„Ježíši kriste, bejby. Jsi pro mě vždycky tak připravená.“

Pocit jeho prstů ponořených uvnitř mě mne přiměl sklonit hlavu a zasténat, svírajíc jeho dlouhé vlasy kvůli rovnováze.

„Udělám tě, Mol,“ řekl, když jeho palec švihl přes mé jádro nervů.

„Do prdele!“zakřičela jsem, jak se mé boky začaly houpat, zadek pracoval proti jeho rozkroku.

Zuby sevřel mé rameno, když jsem se začínala ztrácet v euforických pocitech.

„Miluju tě, bejby. Cítíš, jak moc tě miluju?“

„Taky tě miluju!“

Romeovo prsty začínaly být příliš, tvrdší a neústupnější. „Pak proč jsi mě opustila?“

„Protože já…nemohla jsem snést tu bolest. Myslela jsem, že ti bude beze mě lépe.“ 

Přidal třetí prst, vysluhujíc si tím můj výkřik. „Nikdy mi nebude líp bez tebe. Myslíš, že já jsem mohl snést tu bolest? Myslela sis, že jsem kurva neumíral pokaždé, když ses ode mě otočila? Držela ses pryč?“ Vrazil do mě pokaždé ještě tvrději. „Myslelas, že mi neublížilo, když jsem se vrátil zpátky do nemocnice a zjistil, že jsi pryč. Žádná zpráva, žádné zavolání, prostě nic? Myslelas, že mě nezranilo, když rodinný skandál a fotky mé krvácející přítelkyně byly ve všech zasraných novinách?“

Slzy z vynadání mi stékaly po tváři, když jsem chňapla po jeho předloktní. „Romeo, je mi to líto.“

Zakousl se tvrději do mé kůže a s konečným tahem jeho prstů, zašeptal, „Teď pojď, Mol.“

Udělala jsem to.

Černé skvrny rozmazaly mé vidění, když jsem využila sílu jeho těla, abych zůstala na nohou. Pomalu mě pokládal na zem, líbajíc mě na krk. Stáhl ruce a jedním škubnutím roztrhl mé kalhotky napůl, odhazujíc chatrný materiál na podlahu.

Byla jsem nahá, nasycená a tak vzrušená, že jsem kůži cítila, jako bych ležela na žhavých uhlíkách.

„Otoč se.“

Udělala jsem, co nařídil a sledovala jeho rozšiřující se nozdry. Sahajíc dozadu si stáhl dres přes hlavu, jeho bronzové tělo se lesklo v záři pouličního světla proudícího skrz okno.

Mou pozornost okamžitě upoutala dvě velká, krásně složitě vytetovaná andělská křídla, ležící hrdě uprostřed hrudi. Váhavě jsem nad nimi přejela lehce konečky prstů, naklonila se a otřela se svými třesoucími rty proti každému z nich, uctívajíc jejich význam.

Když jsem zvedla hlavu, Romeo si olizoval rty, čokoládový pohled nestřežený. „Vím, že náš Andílek tu s námi na Zemi už není, ale chtěl bych, aby i z nebe viděl, jak moc byl milovaný….a i když jsme ho neplánovali, byl přesto chtěný…tak zasraně moc.“

Nasadila jsem uplakaný úsměv a přitáhl si mě ke svým rtům.

„Líbí se mi to tetování. Je to perfektní,“ zašeptala jsem proti jeho ústům.

Odtlačil mě o krok zpět a řekl, „Nejsem nejvíce věřící chlap, Mol. Nechodím do kostela a Kristus ví, že jsem hřešil, ale opravdu věřím, že o našeho Andílka je postaráno někde na lepším místě než tady….u tvé rodiny. Věřím tomu z celého srdce.“

Vzlyk se mi uvolnil z úst. Romeo jen zahákl ruku kolem mého krku a držel si mě na hrudi. Po několika minutách jsem umístila polibek na jeho srdce a ustoupila.

„Miluju tě, Romeo.“

„A já tebe, bejby.“

Romeo mě držel blízko u sebe několik minut, jen my dva z nás sami, dýchající, léčící se společně.

Romeovo hrubé ruce mě odtlačily z jeho objetí. „Teď…“ Jeho obličej ztvrdl. „Sundej je dolů.“ Ukázal dolů na jeho stahovací šňůrky.

Moje srdce nabralo rychlost z jeho velení a jemným zatažením za šňůrku jsem rozvázala uzel, klouby se mi otřely proti jeho erekci.

Sledoval každý můj pohyb, jeho tvarovaná čelist se napínala s každým motýlím dotykem. Hodila jsem šňůrku na podlahu, čekajíc na další příkaz.

„Stáhni je dolů a jdi na kolena.“ Sevřela jsem pas kalhot a strhla ho přes svalnaté nohy. Uvolněný vyskočil proti mé tváři a přitiskla jsem se proti jeho masu. Pokračovala jsem ve shrnování kalhot přes nohy a zbavila se jich hozením na koberec. Zvedla jsem hlavu a setkala se s jeho pohledem, když se tyčil nade mnou.

„Saj mě, dokud tě nezastavím.“

Sbíhaly se mi sliny v ústech, poposedla jsem si dopředu, lízajíc pomalu po jeho délce. Romeo v odpověď zasyčel. Mé rty ho pohltily a vyrazila jsem dopředu, pohlcujíc ho až dozadu do krku.

„Kurva!“ vykřikl a chytil mě za vlasy, když se tlačil tam a zpět, jeho maso narůstalo v mých ústech.

Zvedla jsem oči a zasténal, když jeho hlava padla dozadu a jazykem si olízl spodní ret. Povzbuzená, jsem zvýšila tempo, vířila jazykem kolem špičky. Jeho boky se pohupovaly tvrději, jak jsem se ho držela za stehna, aby mi pomohl s tempem.

„Kurva, Mol, tvoje pusa.“  Zavrčel a odtrhl mě od jeho rozkroku. „Jdi do postele.“

Vstala jsem a vylezla do středu postele a naléhavě byla přetočená na záda.

Romeovo ruce mi roztáhly nohy od sebe, ohýbajíc je v kolenou a jeho ústa se na mě přichytily.

„Ahhh! Romeo…“

Pracoval ústy zuřivě, jeho jazyk vyplňoval a sál. Nebude to trvat dlouho. Prsty jsem chňapla po jeho vlasech.

Švihl hlavou a nařídil, „Drž ruce okolo sloupku postele.“ Udělala jsem, jak nařídil.

„Nedávej je pryč.“

Romeo se do mě zpátky ponořil a zaťala jsem nehty do dřeva, popadala dech a křičela beze slov s každým olíznutím a kousnutím.

„Romeo… Romeo…už budu!“  Rozpadala jsem se, neviditelné okovy mě svazovaly k posteli, když mě Romeo pil. Uvolnil mi nohy a dopadly na matraci, ale popadl je znova mnohem víc, a když jsem otevřela oči, vrazil do mě jedním tvrdým přírazem.

„Ahh“ Vykřikla jsem, neschopná přijmout víc.

Bylo to všechno příliš.

Posunula jsem se, abych si uvolnila ruce, když ucedil, „Řekl jsem NE!“

Paže mi zamrzly na místě. Použil těsný úchop na mých stehnech, aby mě ukotvil namístě. „Ještě mě někdy znova opustíš?“

„Ne! Ne, ne, ne…“

„A proč?“

„Protože tě miluju.“

Romeovo vzrušené oči potemněly a pumpoval do mě agresivněji. „Špatná odpověď.“

Prsty se mi stočily křečí a vykřikla jsem.

„Protože jsem tvoje. Protože ti patřím. Protože jsi můj!“

Přimhouřil oči a klesl dopředu, balancoval na pažích a při pustošením mých úst zašeptal, „Protože jsi moje. Patříš mi.“

Cítila jsem, jak se mi orgasmus blíží a břicho se mi stáhlo očekáváním.

„Kurva, jsi tak těsná. Udělám se s tebou. Tiskneš mě tak tvrdě, bejby.“ Naklonila jsem hlavu a s posledním tahem jsme oba vykřikli. Obalila jsem mu ruce kolem krku, když naposledy přirazil a přišlo jeho uvolnění.

Byli jsme zalití potem, objímali se navzájem. Zářila jsem po tom všem spokojeností, když Romeo zvedl hlavu. „Miluju tě,“ řekl a jemně jako pírko mě pohladil přes tvář.

„Taky tě miluju. A nikdy si neodpustím, že jsem tě opustila.“

Romeo se úlevně usmál. „Věřím ti. Ale platí to. Mám tě zpátky a ty znova neutečeš, dokonce i kdybych tě měl přivázat k zasrané posteli. Nebudeme o tom už mluvit. Nemůžu stále přemýšlet nad tím vším špatným. Potřebuji být dobrý. Potřebuji, aby věci byly dobré.“  Uhladil mi vlhké prameny vlasů z čela. „Až se vrátíme do Alabamy, přestěhuješ se ke mně.“

„Ok.“

Romeo nadzvedl obočí. „Ok? Očekával jsem, že tě budu muset přesvědčovat. Neřekneš mi, že jsi příliš mladá, že je to příliš brzo nebo něco podobného z těch hovadin?“

„Ne, můj domov je s tebou. Teď to vím. Konečně tomu rozumím.“

„Kurva, konečně!“ Povzdechl si.

Propletl naše prsty. „Moje máma byla propuštěná. Nějaké konexe u soudu jí dostaly ven. Táta je venku na kauci, ale bude mít těžké časy. Mluvil jsem s ním a jeho právníkem a domluvili jsme se, že půjdeme od sebe. Nemáme už žádný vztah. Nelze zachránit něco, co nikdy nebylo.“

„Rome, je mi to tak líto.“

„Nemusí. Potřeboval jsem jistotu, že se k tobě znova nepřiblíží. Neudělají to. Chtěli, abych se oženil se Shelly jen proto, aby získali peníze jejího otce. Který s nimi oficiálně skončil.“

Přejela jsem mu palcem po dlani. Sledoval tu akci se spokojeným úsměvem. „Je to legrační, ale konečně se cítím volný.“  Přetočil mě na bok a byli jsme proti sobě, sdíleli stejný polštář. „ Konečně jsme volní, být spolu, bez překážek.“

„Žádná Shelly?“

„Nepřiblíží se k nám znova. Cass se o tom ujistila,“dodal se zachechtáním.

Zamračila jsem se. „Co tím myslíš?“

„Poslala její prdel k zemi za to, co ti udělala. Zlomila jí zasraný nos. Jen bych si přál, abych tam byl a viděl to!“

„Ne! Nemůžu tomu uvěřit.“ Potřebuji ji za to obejmout tak, že div nevypustí duši, až jí příště uvidím.

Nemohla jsem si pomoct, ale zahihňala jsem se a políbila ho do dlaně. Ztratil úsměv a položil dlaň k mému břichu. „Byl jsem k tobě příliš hrubý? Jsi stále zraněná, bejby?“ Smutně jsem zavrtěla hlavou. „Ne, už ne. Alespoň ne fyzicky.“

Romeovo překrásné tmavě hnědé oči se na mě soucitně dívaly. Rozuměl tomu.

„Přála by sis ještě děti?“

Polkla jsem zpět způsobené emoce. Bylo na čase nechat trable v minulosti. Byl čas pohnout se. „Jednoho dne bych ráda byla máma. Ale ne právě teď. Oba máme sny, jsme mladí a chceme toho tolik dosáhnout. Budeme mít děti, Romeo, ale když se rozhodneme, že je to správné.“

„Souhlasím. A vždycky budeme mít našeho Andílka v nebi.“

Naklonila jsem se dopředu a jemně políbila velká vytetovaná křídla. „Takže hvězdný QB…Pravděpodobně půjdeš jako první do draftu za několik měsíců, zvláště po tom tvém touchdownu, který vyhrál zápas, co?“ Obalil kousek mých vlasů kolem svého prstu. „Jo, předpokládám.“

„Vyklop to ze sebe.“

Zdlouhavě si povzdechl. „Jdeš tam, kam tě draftují. Bez výběru.“  Můj doktorát. Měl obavy o můj doktorát.

„Podívej, dokonce jsem ještě ani nedala dohromady své žádosti, takže si o tom teď nebudeme dělat žádné starosti, ok? Nevíme, c o nám zítřek přinese. Jen si budeme na chvíli užívat bez dalších dramat.“ Přikývl a usmál se.

„Plus, mám novou filosofii o tom všem. Myslím, že bychom to oba měli přijmout.“ Díval se na mě s očekáváním.

Pročistila jsem si krk. „Nějaké věci jsou v životě špatné. Opravdu tě mohou přivádět k šílenství. Další věci tě nutí proklínat a nadávat. Když se prokousáváte životem, nenadávejte, pískejte si a to pomůže otočit věci k lepšímu. A vždycky se dívejte na tu světlou stránku života…“

Romeo ke mně couval s doprovodným pískáním a pozvedl obočí se smíchem. „Monty Python, Shakespearová? To je tvoje nová filosofie?“

Pokrčila jsem rameny. „Je to Python.“ Zasmál se, svobodně a uvolněně a zopakoval, „Je to Python.“

Koukla jsem se, kolik je hodin. „Je pořád brzo. Chceš jít ven a sejít se s týmem? Jít na večeři? Co bys chtěl dělat?“

Plácl mě pevně přes zadek a nemohla jsem si pomoct, ale vyjekla jsem smíchy.

„Tebe. Ještě jsem s tebou neskončil, Shakespearová.  Musíme dohnat týdny zmeškaného sexu.“ Jeho tón klesl do hlubokého zabarvení, když pohřbil veškerou jemnost. Teď se posuň k okraji postele, chytni se za kotníky a připrav se, že se uděláš alespoň ještě třikrát.“