Layers - 31. kapitola

Překlad: Leona
Kor.: Evudar

Zpátky ve městě

"Lanie, děkuji za odvoz domů."

"Jako bych chtěl?"

"No, díky tak jako tak. A prosím, prosím, uklidni svou matku, že se s ní brzy uvidím."

"Budu. Ona jaksi byla celá nesvá."

"Jaksi? Pro peklo - myslela jsem si, že bude mít infarkt."

"Jo. Jakmile ona začne plakat, nemůže to zastavit."

"Jo, a ujisti se, že jí poděkuješ za to, že náhodou zapomněla zabalit ty pastýřský koláče."

"Budu. Ona je náhodou vyhodí do koše."

"Raději bych snědla špínu, která se zakousla do těch koláčů." Směje se. "Chtěl jsem říct, že bych raději jedl bahno koláče."Smějeme se.

"Takže, jsi vzrušena být zpátky ve městě?"

"Jo, myslím, že ano."

"Ty nezníš tak jistě."

"Posledních pár týdnů bylo peklo pro Jaxsona. Okresní prokurátor-tisk."

"Tisk poněkud ochladl, je tam stále několik co ho pronásledují. Myslela by si, že po dvou týdnech, že by mohli přejít k další krizi."

"Ty by sis myslel."

"Tak jsme tady." Vytáhli jsme se z chodníku před můj podkrovní byt. Je to už patnáct týdnů a tři dny, co jsem byla ve městě, a věci jsou cítit a vypadají neskutečně.

"Jsi v pohodě?"

"Jo, je to prostě pocit divný - jiný. Jako bych sem už nepatřila." Lane mi pomáhá s mými věcmi, a když jsme se vstoupili do hlavní místnosti, usmívám se jako idiot.

"Pro peklo, Lanie. Musí tu být pět set lilií."

"Jen přes šest. Jaxson měl mě a každý květinářství ve městě na vypátrání jich." Přistoupím k jedné z mnoha uspořádání bílých lilií -moje oblíbená květina.

"Jsou tak krásný," řekla jsem a slzy mi začínají zastírat můj zrak.

"Voní to tady jako nebe." Setřu si slzu z mojí tváře.

"To je to, v co doufal, že bys řekla. Hej, pláčeš?" Přikývla jsem, když dává ruce kolem mě.

"Šťastné slzy?" Zeptal se mě.

"Ano, šťastný slzy. Díky za všechno, Lanie. Za pomáhání Jaxovi s tímto překvapením, a za to, že jsi byl přítel, když jsem to opravdu potřebovala."

"Bylo mi potěšením, Lex. A pamatuj, pokud tě Šéf omrzí a budeš chtít kousek z Pana Kulaťoučkýho, já jsem tu jenom na zvednutí telefonu."

"Budu si to pamatovat." Dívá se na hodinky. "Budeš v pořádku?"

"No jasně. Já vím, že se potřebuješ vrátit k Ryanovi."

"Věci jsou tam pořád dost vzhůru nohama." On krčí rameny.

"Já nevím, jak on to dělá Lex. Nemohla bys mi zaplatit dostatečně, abych měl jeho práci."

"S tím souhlasím, ale Jaxson je opravdu dobrý. To je, kdo on je - je to v jeho DNA." Dívá se na hodinky znovu. "Musím běžet."

"Co bude dneska dělat?" Zeptala jsem se.

"Další setkání s okresním prokurátorem-pak ho dovezu k tobě." Usmála jsem se. Nemůžu se bláznivě dočkat.

"Já mu napíšu, ale můžeš mu říct, že miluju ty lilie, a nemůžu se dočkat, až ho uvidím."

"Budu, lásko." Lane mě políbí na tvář.

"Chytrá prdel."

"To jsem já," mává. Pak je pryč a já jsem sama poprvé za měsíce. Poté, co jsem uložila své věci, sedím u mého jídelního stolu a vychutnávám si ne - Lesterovské vegetariánské jídlo. Ale opravdu si ho nevychutnávám. Kecy!

Dokonce mi chybí Lesterova vegetariánská kuchyně - kromě Pastýřského koláče. Nedělala jsem si legraci, když jsem řekla, že bych raději jedla špínu.

Provádím nějaké volání, dohnáním moje maily pak napustím vanu. Jak se dívám na napuštěnou vanu, zaplním se slzami. Sakra, něco se mnou je. Nedostávám tu - k čertu jsem doma-atmosféru. Já jsem vždycky získávala tu atmosféru po příchodu domů z cest. A tam odpovídám na své vlastní otázky. Domov. Tohle už není déle můj domov.

Můj domov je dvě hodiny jízdy v malém městečku v severní části státu New York. To mě poser. Viděl jsi to taky? Protože já jsem si jistá, že já sakra ne.

Právě si silně připomínám střední, kde jsem sama sobě přísahala, co se vůbec nikdy nestane. Nevěřím v pohádku - žádný skleněný střevíček pro tuhle Popelku. Popelka… ha! To je vtip. Říkej mi Pinocchio. Můj nos je na míle dlouhý a roste každým dnem.

Naplním vanu a přidám nějaký levandulový olej. Shodím svůj župan a vkročím do ní. Ah - tekuté nebe. Opřu mojí hlavu dozadu a zavřu oči.

"Alexio."

Otevřu oči a můj krásný muž stojí nade mnou. A blbost, moje vidění se zakalí a slzy začnou proudit.

"Nevypadám tak špatně, že?" Samolibě se uculuje.

"Ne… já… ty…" Poklekne po boku vany a utírá moje slzy.

"Zlato, chyběl jsem ti?" Přikývnu. "Já… ty…" Vzlyknu.

"No, teď jsem tady a bude to lepší." Přikývnu.

"Můžu se k tobě připojit?"

"Prosím." Utírám si slzy a sleduju ho se vysvlíkat. Nikdy se neunavím z dívání se - dobře, očima šukám toho chlapa. Když se vysvlékl do jeho boxerek, dává mi zasraně - oslovský úsměv.

"Líbí se ti?" Olíznu si rty. "Ne," dobírám si ho. Zvedne obočí. "Ne?"

"Viděla jsem lepší."

"Viděla? Jsi si jistá?" Začne si pomalu sloupávat svoje boxerky. Zastaví se v horní části jeho rostoucí erekci. "Pořád jsi viděla lepší?"

"Jo, mnohem lepší." Kousnu se do rtu, abych zabránila svému vlastnímu zasraně - oslovskýmu úsměvu.

"Opravdu?" Zeptal se, posunul dolů další centimetr.

Kousnu se tvrději. " Ano. Opravdu." On s nimi pohne o další centimetr. Drahý pane, já se kousnu na vnitřní straně tváře a cítím chuť krve. Zvedne obočí a přesune je do středu jeho erekce.

"Pořád jsi viděla lepší?"

"Jo" Vyskřehotám. Vytáhne je. "Tak dobře, jdu pryč."

"Ne!" Křičím a vyskočím z vany a málem dělám obličejovýho placáka, pak prdelovýho placáka, jak kloužu po dlaždicích. Jaxson mě chytí právě včas. "Zlato, jen jsem si dělal srandu. Neodcházím." Vyfouknu "Děkuji kurva." Popadnu jeho boxerky a zcela je rozervu z jeho žhavýho zadku.

"Zlato" směje se. Vkročím zpátky do vany a vtáhnu ho za mnou. Posadí se a pak se k němu připojím a opřu se zády o jeho hrudník a jeho nádherně ztopořený penis.

"Aaaach" zašeptala jsem.

"Lepší?" Zašeptal mi do ucha.

"Mmm, o moc." Zavřela jsem oči. Políbí vrchol mé hlavy a slyším ho, jak vdechuje vůni mých vlasů. Pak jsem ucítila velký zasraně - oslovský úsměv rozložený na mé tváři. Všechno je lepší.

Otevřu oči a najdu sebe pod teplou přikrývkou a ležící v silných pažích. Obracím se do jeho hrudi a podívám se mu do očí. "Usnula jsem."

"Oba jsme to udělali." Vypadá tak opuštěně a opotřebovaně. "Jsi v pohodě? Mám na mysli, tak v pohodě jak můžeš být?"

"Myslím, že ano."

"Chceš si mluvit o… tom nebo jiné věci?" "Sakra ne. Neviděl jsem tě více než týden. Mluvení není na mém programu." "Takže ty máš program?"

"Oh ano."

"Takže, co je na tom vašem programu pane Ryane?"

"Ty," Zubí se. Převalí mě na záda. "Měla bych být ráda být na tvém programu?"

"Zlato budeš milovat být na mém programu. Ale nejdřív…" On seskočí z postele.

"Kam jdeš?" Zapištím. Usmívá se. "Opravdu jsem ti chyběl, viď?"

"Nemáte ani ponětí, pane Ryane." Popadne moje kotníky a táhne mě na okraj postele. "Než se budeme věnovat mému programu. Postarám se o tvůj." Roztáhne moje nohy doširoka jeho kolenem, a pak si klekne mezi ně.

Podepřu se na mých loktech. V žádném případě si to nenechám ujít vidět to. Jeho oči jsou zakalené spánkem, ale touha prosvítá skrz jako slunce.

Dává mi "sexy" pekelný úsměv. Mohl použít holení a jeho vlasy jsou špičatý v bláznivým dikobrazím chaosu. Ale on nikdy nevypadal víc, dokonalejší. Nikdy. Když skloní hlavu a umístí své rty na mé pohlaví, jeho oči nikdy opustí moje. Pak vystrčí jeho jazyk a krouží jím přes můj klitoris.

Zakňučím - kousnu se do rtu a přinutím se držet stabilní. On se uculuje a táhne svůj jazyk přes něj znovu - pomalu. Sakra. Kousnu se tvrději, ale moje tělo zůstává neochvějný a moje oči zůstávají uzamčené na jeho.

Pak se vznáší nad mojí kundičkou a nadechuje se mou vůní. Bastard.

Cítím, že pláču, a ne z mých očí. Ale zvládám stále zůstávat s očima uzamčená. Nadechuju se k připravená sebe na jeho další útok. Líže mě od zadního vchodu k přednímu, pak ponoří jeho jazyk dovnitř a šuká mě s ním. Moje nohy sebou škubou, ale moje oči nikdy neopouštějí jeho. Chce jít na další zabíjení. Vidím odhodlání v jeho očích.

Dobře… myslím. Myslím co? Myslíš baseball! Jo… oh ne - kluci k zadku - objímajících kalhotách, pobíhajících dokola chytající, bijící se a tahající se za jejich zboží - ne. Myslíš? Ano, zápasy sumo. To Jo. Obrovský tlustý chrochtající chlapi nosící plenky - vlasy v drdolu. Dobře, teď říkáš. Všechno je v pořádku.

Do prdele! Začíná tvrdě sáním na mém poštěváčku. Moje oči se začínají zavírat, pak jsem ucítila jeho úsměv. Parchant. Moje oči se zaměří a já nasaju dech. Poté bastard mě kousne dole na mým klitorisu a potápí dva, tři - kdo se to sakra stará - prsty do mně. Sumo zápas, sumo… Ach do prdele s tím. Zavřu oči a jen to nechám propustit.

"Bastarde" Já nadávám. Směje se nad mým klitorisem, pak pumpuje do mě tvrdě a kouše mě. To mě poser. Udělala jsem se dlouze a tvrdě.

"Ty jsi tak tvrdohlavý a soutěživý."

"Ne nejsem."

"Jsi."

"Dobře, možná."

"Tady není žádný možná."

"Zlobíš se?"

"Sakra ne. Miluji tě navzdory tomu a kvůli tomu." On zasypává polibky moje stehna. "Zlato, pláčeš?"

"Ne… ano." Postaví se a nakloní se nade mnou. "Lex, co se děje?"

"Nic… všechno." On se ohne a políbí mě na čelo. "Miláčku, mluv se mnou."

"Tady… ty… zkurveně - fantastické - orgasmy."

"Jsi přemožená pocity?"

"Trochu." Leze přese mě a sedne si do středu postele. "Pojď sem." Vstala jsem a sedla si na něj rozkročmo.

"Zlato." utírá mi slzy z tváří. "Hele, víš, jaká jsou, moje oblíbená Lotto čísla?"

"2 - 8 - 6 - 9 - 24 - 7."

"Ne, už jsem ti řekl, že to je vtip."

"Ne, já to řekla tobě."

"Oh ano to jsi udělala."

"Jsem v pohodě. Žádné další vtipy."

"Dobře."

"Lehni si" řekla jsem a slezla z něj. "Pokrč kolena a rozšiř je." On se podrobuje. "Miluju, když jsi celá panovačná." "To je dobře, protože já jsem připravena pracovat na tvém programu."

"Děkuji kurva." Roztáhla jsem jeho nohy dál od sebe a klekla si mezi ně. Vleču své ruce nahoru a dolů po jeho vnitřní straně stehen dokud jsem nepocítila husí kůži. Pak jsem líbala a lízala mojí cestou nahoru po jednom stehně a on zasyčel.

Udělala jsem to samé na jeho druhém stehně a zastavila těsně předtím, než jsem se dosáhla jeho zboží. Líbám ho a lížu ho kolem něj, a dávám si pozor, abych se ho nedotkla.

"Vy mě škádlíte, paní Keithová, a nejsem si jistý, že se mi to líbí."

"Jo, správně. Miluješ to." Já zploštím můj jazyk a lížu od kořene jeho ptáka po špičku a pak na něj fouknu.

"Máš pravdu, miluju to." Lížu a foukám několikrát, pak políbím špičku.

"Jen jsem přemýšlela."

"Ne, miláčku, žádný přemýšlení."

"Promiň, nejde to zastavit." On zasténá. To není dobré sténání - špatné sténání. "Lex. Prosím." On zaběduje, ale budu, pokračuje. Líbám a znovu lížu přes špičku.

"Přemýšlela jsem o DNA." Zasténal a vedla můj jazyk po každý straně jeho ptáka.

"Mary mi vyprávěla příběh o tom, jak jsi býval mokrý posteli a tvůj táta ti řekl, že to bylo proto, že jsi měl balení extra, stejně jako všechny Ryanovi muži. Je to pravda?"

"Lex. Vážně? Tohle není zrovna puštění se do diskuze o jiných chlapských zbožích."

"Omlouvám se… tak je to pravda?"

"Dobře, já jsem jen viděl mýho tátu a dědečka, když byli ochablý. Ale jo, je to pravda." Usmála jsem se. "Co?" Ptá se.

"Nic. Ten příběh mi prostě dělá radost."

"To je trochu divné."

"Ale dělá mě to šťastnou." Trucuju.

"Dobře, slečno šťastná, můžeme se vrátit zpět k mému programu?"

Znovu jsem se usmála, pak spustila své ruce kolem jeho koulí a potom nahoru po jeho ptáku. Ohnula jsem se a vzala ho do pusy. Zpracovávala jsem si ho - nahoru a dolů - brala jsem si ho hlouběji a hlouběji, dokud nenarazil na můj dávicí reflex. Potom jsem ho lízala mou cestou nahoru a začala proces znovu od začátku.

"Kurva, nezastavuj," zasyčí.

Usmála jsem se s jeho ptákem pohřbeným v mým krku, což je docela výkon. Dávám sama sobě zasloužený mentální plácnutí na záda. Jeď holka! S obnovenou důvěrou jsem klouzla dolů a polykám. Svatý peklo. Moje oči zalijí a já se dávím a vyškubnu ho ven.

"Kurva, zlato, nepřestávej." Je mi líto, miláčku, to se nestane.

Dávám mu ještě poslední pomalé olíznutí, pak si propracovávám mou cestu nahoru. Líbám ho po jeho velmi šťastným ohonu, a pak ponořím můj jazyk do jeho pupíku.

"Je to dobrá věc, že nejste vypouklý, pane Ryane."

"A proč to je paní Keithová?"

"Protože to by byl definitivní dohody - přerušovač."

"To je, co?"

"To Jo."

"Dobře tedy - děkuji kurva."

"Ano, děkuji kurva." Pokračuju ve své cestě líbání nahoru po jeho břišních svalech, a pak lížu jeho kopce a přes jeho bradavku. Lížu kolem ní - saju jí - pak jí kousnu. On hluboce zavrčí, a to vibruje pod mými rty. Dávám jeho druhý bradavce stejné zacházení, pak líbám a saju mojí cestu nahoru k jeho krku. Líbám ho těsně pod ušní jeho lalůček. Je to jedno z jeho zvláštních míst. Pak jsem přitiskla moje rty na jeho. Naše rty se uzamkly a naše jazyky tančí, když se usmíváme na sebe. Můj klitoris začíná brnět a já ho potřebuju dovnitř. Teď! Sedla jsem si a (Podívej mami, bez rukou), začnu ho zasunovat dovnitř mně.

"Zlato," sténá. Pomalu si ho beru. My oba zasténáme, když je plně usazen. Do prdele. Jak se zdá moje vagína není řidič kola - to zapomene. To mě poser.

"Jsi v pořádku?" Zašeptal.

"Jo, přesně ochotný." Hloupě se uculuje.

"Co? Myslíš si, že je to k smíchu?"

"Bože ne. Myslím si, že je to skvělé. Který chlap by nechtěl slyšet, že byl přizpůsobivý?"

"Dobré vědět," nepatrně jsem se vytáhla. Moje stěny byly uzavřeny s ním, a já cítím velkýho chlapa pulzovat. Nakloním se a položím ucho přes jeho srdce. Cítím tlukot jeho srdce proti tváři. A z nějakého podivného důvodu, to je tak zatraceně dobré - nebeské.

"Lex, co to děláš?"

"Cítím tlučení tvého srdce na mé tváři a tlukot velkého chlapa v mé vagíně."

"Dobře… myslím." Sedla jsem si a zase kloužu dolů nad ním. Usmála jsem se.

"Jsme v pořádku?" Ptá se.

"Nikdy nebylo líp." Snížím se na něj a pomalu začínám jezdit. Beru si ho beze spěchu a hluboko, znovu a znovu. Jax se mě snaží z něj svalit, ale já ho zatlačím dolů a zatřepu hlavou. Pak zvedá jeho boky a vráží je do mě. Tlačím dolů do jeho hrudi.

"Pracuji na tvém programu v mým tempu."

"Dobře, jen nepřestávej" naříká.

"Nikdy nepřestanu zlato - nikdy nepřestanu." Dávám mu víc a on se do mě zatlačí. Můj klitoris hučí a ztvrdne. Sedne si a já obalím svá stehna okolo něj. Přivádí jeho rty k mé bradavce a nasává ji dovnitř.

"Jaxi" křičím.

"Počkej zlato, už jsem skoro tam." On mele do mě ještě pár krát.

"Jsem tam kotě - pojď."

"Ano," zasyčím jak se můj orgasmus a jeho přežene skrze nás a proplete se.

Začne se třást. "To mě poser," chvěje se a lehá si zpátky, beroucí mě s sebou. Ležela jsem na něm pár minut.

"To bylo…"

"Nebe", dokončí za mě.

"Ano, nebe.