BKOB - EPILOG

Překlad: Niki

"Nemůžu uvěřit, že jsem tě nechala mě pomalovat, Pixie," Jenna si přejíždí po tváři, kde jsem jí namalovala slunečního ďábla ve vínové a zlaté. "Mám pocit, jako by moje pleť umírala."

"Myslím, že to vypadá roztomile," říká Ellen s úsměvem.

My tři sedíme na stadiónu Sun Devil, vysoko na tribuně s výhledem na jasně osvětlené fotbalové hřiště dole a čekáme, až začne hra. Já mám na sobě jeden z Leviho starých dresů a mám na tváři namalovaného svého vlastního slunečního ďábla.

"Roztomilý a lepkavý," říká Jenna.

"Říká se tomu škola ducha," říkám, jak mi pár šílených blond kadeří padá do tváře. "Jsme tady, abychom podpořili Leviho a Zacka."

"Ehm, haló? Už vlastně Zackovi dáváme spoustu podpory." Jenna gestikuluje k Marvinovi, který žvýká moje tkaničky. "Nevím, proč si sem dokonce přivedl jeho kozu."

Ellen nakrčí nos. "Já taky ne."

Pokrčím rameny. "Víš, že je Marvin řvoun. Nemohla jsem ho nechat na parkovišti. Kromě toho jsem slíbila Zackovi, že ho budu pečlivě hlídat."

Ellen se zamračí. "Myslela jsem, že Zack měl mít jeho malého kozího mazlíčka jen do konce léta. Je listopad."

Vysmívám se. "No, holka, která ho přemluvila, aby dělal přes léto kozí chůvu odjela do Argentiny a rozhodla se tam zůstat na dovolený trvale. Takže Zack je teď kozí táta."

"Kozí táta. Ew," říká Jenna. "Ty obrázky, co mi teď probíhají v hlavě jsou velmi znepokojující." Vzdychá. "Marvine! Pryč od mých bot, nebo přísahám všem kozím tátům bože chraň - "

"Pixie!" Říká veselý hlas.

Otáčím se a vidím Lindu Andrews, jak si tlačí cestu davem, aby si sedla s námi. Mark je hned za ní. Teď mi říkají Pixie, stejně jako všichni ostatní v mém životě. Líbí se mi to.

"Ahoj, lidi." Usmívám se na ně a oběma dávám dlouhé objetí. Miluju jak Linda Andrews voní. A jsem ráda, že ona a Mark se před dvěma měsíci vrátili do Copper Springs. Jezdím je navštívit každý druhý víkend, když Levi a já jezdíme domů.

Na jejich manželství je potřeba pořád hodně zapracovat, podle nich, ale žijí pod jednou střechou a podílejí se na Leviho - a mém - životě co nejvíce. Takže to je pokrok.

"Vidím, že si se nechala zlanařit do kozí služby," říká Mark, škrábajíc Marvina za ušima. Mark si na Marvina stěžuje, ale myslím, že ho má tajně rád.

"Ty a Levi přijedete na Díkuvzdání domů, že jo, drahá?" Ptá se Linda s rozzářenýma očima. Miluje prázdniny a je zoufalá potom, dostat rodinné prázdniny dohromady od doby, co se ona a Mark vrátili do Arizony.

Usmívám se. "Nenechala bych si to ujít za nic na světě."

"A vy taky, Ellen a Jenno," říká, dívajíc se přes lavičku na obě dvě. "Čím víc, tím líp."

Jenna odtahuje kabelku mimo dosah Marvina a zatíná zuby. "Kéž bych mohla, ale budu mít co dělat s vražděním kozy."

Ellen se obrací k Lindě. "Přijdu ráda."

Mark vstává a začíná fandit, jak hráči přibíhají na hřiště. My ostatní ho následujeme a křičíme spolu s ním.

Zápas začíná a my si sedáme, všichni na okraj sedačky. Nacházím Leviho číslo a následuju ho očima. Děkan Maxwell ho opět přijal na ASU krátce po obdržení Leviho eseje, kterou vypracoval perfektně, zatímco já začala na ASU letos na podzim umělecký program.

Za posledních několik měsíců, Levi na fotbale trénoval jak blázen a já jsem strávila víc času malováním, barevně. A samozřejmě jsme byli docela hodně neoddělitelní - což je přesně to, jak to vždycky mělo být.

Je to můj nejlepší přítel a já jsem jeho.

Levi posílá perfektní hod přes hřiště a já fandím. Miluju sledovat, jak hraje. A ráda ho povzbuzuju. A miluju způsob, jakým mě hledá v davu a usmívá se, když mě najde. Jako právě teď.

Sleduju, jak jeho oči skenují fanoušky....nahoru a dolů po stadiónových sedadlech....prohledává....

Nachází mě a velký úsměv se táhne přes jeho tvář. Vždycky vypadá, že se mu tak ulevilo, když mě vidí v hledišti, sledujíc ho. Nevím, čeho se bojí. Já nikam nejdu.

Protože jsem jeho.

A on je můj.

Leviho oči bloudí po zbytku našeho klanu a jeho tvář se rozsvěcí. Na opačném konci je Mark, usmívá se na svého syna s hrdostí. Pak Linda, která má vždy uslzené oči, když se dívá na Leviho, jak hraje. Pak já, s mým pomalovaným obličejem Sun Devil a obřím dresem, na kterém je ANDREWS velkým tučným písmem. U mých nohou je Marvin, který opět žvýká mou nohu. Odtahuju nohu a Marvin vydává kozí-křik - hlasitý - ale dav ten zvuk přehlušuje. Vedle mě je Ellen, která má ruku spojenou s tou mojí. A poslední je Jenna se svými boty na vysokém podpatku a jejím make-upem rockový hvězdy, vždy mě udržuje v řadě a věří v naše přátelství.

Vidím radost v Leviho očích, jak se na nás dívá a sdílím ten pocit.

Tohle je život. Tohle je to, co máme. Můžeme truchlit nad polámanými kusy, nebo se můžeme držet toho, co zbylo.

A my se držíme jak čert.

K O N E C